JAK SPRÁVNÌ KOMPOSTOVAT - Hnutí DUHA

Tabulka 3:Dalším problematickým materiálem jsoucizopasníci. Do kompostu radìji nedávejtežádný nakažený materiál, pokud nezaruèíte rozklad za tepla. Také koøenové plevelné rostliny – bršlice kozí noha, pýr plazivýèi svlaèec rolní – jsou mimoøádnì houževnaté a nevzdají se jen tak (viz èást zacházení s plevelem, str. 17).Zelené suroviny a jejich doporuèená úpravaZelené surovinykuchyòský odpadzbytky vaøených jídel(v malém množství)káva, èajové sáèkyslupky citrusù a banánùpapírové ubrouskyshnilé ovocePravidlo: Napadené èásti rostlinradìji nedávejte na kompost, alevyhoïte do kontejneru.Pravidlo: Slupky z jižního ovoce by semìly dávat na kompost pouze v malých dávkách a odpady z masa a rybdo kompostu nepatøí.rostliny z kvìtináèùodpad ze zahradyplevelnemocné a škùdci napadnuté rostlinykeøe rùží a ostružinpokosená trávaZelené suroviny - bohaté naživinydospìlé rostliny s dlouhým stonkemhnùjKuchyòské a domácí odpadyZbytky zeleniny (slupky, odøezky) jsouzpravidla velmi bohaté na živiny. Zbytkyovoce a usazeniny z kávy jsou lahùdkoupro žížaly, které výraznì zlepšují kvalitukompostu. Slupky jižního ovoce (banány,pomeranèe, citróny) obsahují nìkdy velmimnoho konzervaèních prostøedkù a pøípravkù na ochranu rostlin. Proto by semìly používat jen v malých dávkách nebovùbec ne. Odpady z masa a ryb do kompostu také nepatøí (lákají masožravá zvíøata). Zbytky vaøených jídel se také nedoporuèují, ale pokud je chcete na kompostdát, poøádnì je promíchejte se suchýma hrubým materiálem. Na kompostováníse hodí zvadlé kvìtiny, použitá zeminaz kvìtináèù, vlasy, zbytky vlny, papírovékapesníèky. Starý papír je lepší nechatzrecyklovat na nový papír, pokud je všakpapír již recyklovaný, zneèištìný neboumaštìný, je lepší jej zkompostovat.Z popelù je možné do kompostu pøidávatpouze èistý døevní popel (pokud døevonebylo napuštìno konzervaèními pøípravky), a i ten jen v malém množství.Zelené, š avnaté a mìkké suroviny majízpravidla více dusíku, než kompost potøebuje. Tento materiál se rozkládá rychlejinež materiál s vysokým obsahem uhlíku.Vysoký podíl bílkovin v materiálech bohatých na živiny pøemìòují mikroorganismyna látky pro nì typické, což pøispívá k zahøívání kompostu. Materiály jako èerstvátráva, zbytky jídel se kvùli své struktuøea vyššímu obsahu vody dají jen ztìží kompostovat. Proto je dùležité jej smíchats látkami, které jim dodají potøebnoustrukturu, aby se pøedešlo hnilobì a zápachu (viz také èást Pomìr C : N (uhlík :dusík), str.14).Úpravarychle zpracovatsmíchat s hrubým materiálemdo kompostu i s filtraèním papírkem a sáèkempøípadnì posekat, jen v malém množstvíve vìtším množství je vhodné je navlhèitsmíchat se suchým materiálem, ale v pøípadì, že se jedná o chorobuovocných stromù (moniliózu), na kompost nepatøí (viz èást zahradníodpady, str. 5)rozbít vìtší hroudy hlíny a rozdrtit koøenypøípadnì zmenšit: nadrtit, nasekatpouze pøed vysemenìním (viz èást zacházení s plevelem, str. 17)jen pøi tepelném rozkladu, žádné viry napadnuté rostlinyrozsekat, jen zelenénejdøíve nechat trochu proschnout a pak smíchat s hrubým materiálemnebo smíchat s hnìdými surovinami (viz pokosená tráva, str. 9)vhodné na krmení, pøípadnì nejprve usušitjen od býložravcù (hygiena!)Hnìdé suroviny - chudé na živinyporézní struktury pro zásobování kompostu vzduchem. V suchém stavu se dajíbez problémù skladovat (viz také èástPomìr C : N (uhlík : dusík), str. 14).Suché a tvrdé materiály, které vìtšinoumají vysoký obsah uhlíku, mìní svoustrukturu bìhem procesu rozkladu jenvelice pomalu, a proto zaruèují udržováníPøedevším uhlíkaté suroviny (bohaté na C)Hnìdé surovinyÚpravalistínasekat, pøípadnì nechat pøes zimu èásteènì zetlít (viz èást listí str. 9)døevorozdrtit, slouží na udržování struktury komposturákosíposekatpilinynemìly by být ze døeva chemicky ošetøeného!oøechové skoøápky, pecky udržují strukturu kompostupapírpatøí do sbìru, v malém množství a navlhèený se mùže kompostovat,prodlužuje proces rozkladu, nepoužívat barevný èi potištìný papírZvláštní surovinyZvláštní surovinyproblémové rostlinyvratiè, pelynìktujekostibarevný, potištìný papírÚpravausušit nebo nechat shnít (viz èást Zacházení s plevelem, str. 17)brzdí rozklad, vhodný na pøikrytí zemìbrzdí rozkladšpatnì tlejí, lákají psy a koèky (chránit pøed nimi)obsahuje zbytky chemikálií – radìji nechat zrecyklovatSuroviny bohaté na minerályvajeèné skoøápkypopel ze døeva (jen neošetøeného)6rozdrtit, v malém množstvívysoký obsah Ca a K, max. 1 - 2 litry/m3 kompostu7

hnìdé surovinyzelené surovinypoužít na pokrytí pùdy nebo kompostovacíkupy.Listí z ovocných stromù, jilmu, jasanu, bøízy, javoru a lípy se rozkládá rychleji nežz tvrdých døevin – buku, dubu, kaštanua oøechu. Listí z dubu, bøízy, topolu a kaštanu obsahuje mnoho kyselin – kamennámouèka ji neutralizuje (viz kompostovacípøísady, str. 10).Pravidlo: Listí je tøeba smíchat s mokrým materiálem zelené suroviny (kuchyòské odpady, èerstvì posekanátráva), jinak kompostovací procesneprobíhá.Piliny a posekané døevoPokosená trávaJsou nezbytné zejména pro kompostovištìs vysokým podílem zeleného odpadu, protože udržují strukturu kupy a nasávají vlhkost. Posekané døevo mùžete použít napøikrytí pùdy pod stromy a keøi. Piliny serozkládají lépe, protože rozdrcené èástiposkytují mikroorganismùm vìtší plochua vláknitá struktura dokáže pøijmout vícevlhkosti.Z kosení trávy se pomalu stává noènímùra. Pokosená tráva má jemnou strukturu s vysokým obsahem vody, takže se navršená na kompostu tìžko rozkládáa zapáchá. Proto je potøeba ji ihned smíchat se suchým materiálem. PosekanouListíPøíprava surovinZmenšení objemuse nachází mnoho hrubého suchého materiálu. Tìžko odbouratelné látky se v menších kouscích rozkládají mnohem rychlejia zmenšený materiál se Vám bude snadnìji míchat a pøehazovat. Rozdrcenímzmìníte strukturu a materiál zhomogenizujete. Pro tento úèel je vhodné mít k dispozici pøenosnou drtièku. Jeden zahrádkáøji plnì nevyužije, ale pro nìkolik sousedùse ji již vyplatí poøídit. Drtièku mùže koupitrovnìž obec nebo svaz zahrádkáøù a pùjèovat ji za mírný poplatek.Vlhké látky s obsahem cukru a bílkovin serychle odbourávají, což má za následekpokles kompostové kupy a mizení dutin.Proto je v závislosti na výchozím materiáluvhodná pøítomnost hrubších, tvrdých,tìžko rozložitelných èástí, které zachovávají strukturu kupy a zabezpeèují odtokvody a zásobování kyslíkem. Rozdrcení èirozsekání na délku prstu (ne na menší,protože se tím zhorší podmínky pro dostateèný pøístup kyslíku) je vhodné tam, kde8Samotné listí je na kompostování nevhodné, je mocsuché (klasická hnìdá surovina). Musíte z nìj v zimìnejprve vytvoøit hromadua nechat ho trochu rozložit.Na jaøe je pak mùžete smíchat s nìjakými zelenýmisurovinami, napøíklad pokosenou trávou. Sesbíranémulistí zabráníte v poletovánípo okolí tak, že mu postavíte jednoduchou drátìnouohradu. Listí také mùžete9

Jak kompostovat?trávu také mùžeme pøed uložením na kompost nejprve usušit.Proè však nenechat posekanou trávu jentak ležet na místì? Pokud trávník kosíteèasto a používáte sekaèku, je tráva krátká, propadne brzy na pùdu a nebude krýttrávník. Navíc neustálé odnášení pokosené trávy ochuzuje pùdu, to je dobré propøírodní kvìtinovou louku, ale ne pro „anglický trávník“. Ten je nutné neustále hnojit. Kdo nehnojí, nemusí tolik kosit. Jetøeba si vybrat.MícháníZákladním pøedpokladem pro dobrý rozklad je vyvážené míchání materiálù. Už pøivýsypu na kompostovací kupu dbejte nato, abyste míchali zelené a hnìdé suroviny (viz str. 8). Pro tento úèel byste napøíklad suché listí a posekané døevo mìliskladovat celý rok tak, aby byly pøipravenéna použití a abyste je mohli smíchat sezelenými surovinami (kuchyòské odpadynebo posekaná tráva). Pokud nemátedostatek zelených surovin, mùžete pøimíchat rohovinovou mouèku, asi 2 kg/m3(viz kompostovací pøísady, str. 10). Èas odèasu je nutné materiál promíchat vidlemi.Smìs je potøeba míchat tak dlouho (pøípadnì i pøidat vodu), až bude všechnoleskle hnìdé a vlhké. (Viz také èást Ztrátaobjemu a nutnost obracení, str. 16).Pravidlo: Dbejte na to, abyste již pøi výsypu na kompostovací kupu míchali zelenéa hnìdé suroviny.Pravidlo: Posekanou trávu je tøebaihned smíchat se suchým materiálem– hnìdé suroviny (suché listí, piliny),jinak zapáchá. A pøed shrabáním jinechat na trávníku lehce proschnout,ulehèíte si také práci, proschlá trávanení tak tìžká.Kompostovací pøísadyPøísady do kompostu se používají pøedevším v domácí zahradì. Na jedné stranìslouží jako dodavatelé živin a stopovýchprvkù, na druhé váží zápach a podporujírozklad. Mají vyrovnávající úèinek a odstraòují jednostranné složení. Jejich používánívšak není nutné.- horninové mouèky - až 3 kg/m3: dodávajístopové prvky a mohou vázat èpaveka zápach.10- bentonit (kaolinit, ledaxit) - až 5 kg/m3:podporují vytváøení jílovito-humusovýchkomplexù a tím i drobtovité struktury. Tatojílová mouèka se používá pøedevším u lehkých, písèitých pùd.není kompostovištì až takovou okrasouzahrady, aby bylo umístìno na dobøe viditelném místì. Proto ho umístìte decentnì, nìkam do snadno pøístupného kouta.U kompostovištì by mìl být dostateènýprostor, aby se dalo manipulovat s náøadím. Doporuèujeme zpevnìný podklad pracovního místa (ne kompostovištì), kterýbude výhodou pøi deštivém poèasí. Kompostovištì by mìlo být postaveno tak, abynic nebránilo procesu rozkladu. Tedy ne napøímém slunci, kde ma teriál r ychlevyschne a bez vlhkosti proces nepokraèuje. Je však potøebné zabránit také pøílišnému promoèení, a proto je vhodná polopropustná ochrana z listù pod stromem nebokeøem. Podobnou funkci splní i zasazenádýnì, která svými velkými listy na jednéstranì brání pøístupu deštì, na druhébrání sluníèku pøi vysušování materiálu.Pro tento úèel mùžete také použít speciální fólii na pøikrytí, která propouští vzducha ne vodu, nebo poklop, který v pøípadìdlouhotrvajících deš ù mùžete položit nazásobník. A nakonec nezapomeòte nasousedy, kterým by mohla vaše aktivitaz rùzných dùvodù pøekážet. Pøi dodržovánísprávného postupu kompostování je všaktato obava zbyteèná.- rohovinová mouèka - až 5 kg/m3: Dodává dusík a proto se pøidává se k hnìdýmsu-rovinám, pokud nemáte dostatek zelených surovin (bohatých na uhlík).- moèovina - 5-10 litrù/m3: dodavatel dusíku.Pøísady se buï pøisypou mezi materiál pøimíchání, nebo se jimi pøi stavìní kompostovací kupy posypávají jednotlivé vrstvykaždých 15-20 cm. Nìkteré pøísady mùžete rozpustit ve vodì a kompost jimi pokropit.Pøidání zralého kompostu nebozeminyPøidáním zralého kompostu do kupy podporujete rozklad surovin. Stejnì vhodné jepøidat do kupy hrubé, ne úplnì rozloženéèásti z loòského kompostu. Zemina nakoøenech rostlin a hroudy napøíklad z kvìtináèù navíc váží i zápach a podporují tvorbu drobkovité struktury kompostu.Správná poloha kompostovištìSprávnou polohu kompostu je tøeba dopøedu poøádnì promyslet, abyste v prùbìhu rozkladu nemuseli kompost pøenášet. Na co byste nemìli zapomenout pøitomto rozhodování? Kompostovištì bynemìlo být pøíliš daleko od domu, ze kterého se nosí suroviny. Na druhou stranu11

KompostovištìHromada(viz Stavba kupy, str. 13) je základemvšeho kompostování. Na stavbu nepotøebujete žádný zásobník, a tedy ani žádnépeníze. Staèí materiál vhodnì navršit, pøípadnì zakrýt. Hlavní nevýhodou je velkýzábor pùdy. Hromada zabírá podstatnì vícmísta než vysoký uzavøený zásobník.Pokud jde o rozmìry, doporuèuje se šíøka100 až 120 cm. Tím se omezí výška asi najeden metr (kvùli stabilitì). Délka závisí jenna Vás. Èasem se hromada mùže prodlužovat tak, že se na konci hromadí novéodpady a na zaèátku se odebírá hotovýkompost. Když tomu zabrání nedostatekmísta, mùže se postavit nová hromada.Záleží jenom na prostoru.Zásobníkyna kompost jsou vhodné hlavnì tam, kdeje nedostatek místa. Pøi trošce fantaziea zruènosti mùže pùsobit atraktivnìa dotvoøit tak vzhled zahrádky. Pokud jstese už rozhodli pro zásobník, je potøeba siodpovìdìt na nìkteré otázky. Hlavnì nato, z jakého materiálu má být, jestli budezdìný nebo si ho postavíte sami ze døevanebo koupíte již hotový plastový, kovovýa podobnì. Dùležitá bude také jeho cena.Døív než se rozhodnete, mìli byste seseznámit s vlastnostmi zásobníkù.Døevìné zásobníky- jsou vìtšinou nejlevnìjší a nejlépe zapadají do zahrádky. Døevo se snadno opracovává a proto si zásobník mùžete udìlatsami na míru. Takto sestavené zásobníkypatøí mezi nejhezèí. Mohou mít rùznouvýšku a otevírací pøední stìnu. Otevíracípøední stìna je velmi dùležitá, nebo Kovové zásobníkyusnadòuje pøekopávání a míchání kompostu. Nejvìtší nevýhodou døevìnýchzásobníkù je jejich životnost. Jsou neustále vystavené vlivùm poèasí a proto pøi ošetøování døeva dávejte pozor na pøípravky,které mohou být jedovaté. Jedy by semohly dostat do kompostu a pak doVašich potravin.Betonové a kamenné zásobníky- jsou dražší, ale trvanlivé, vhodné navelké zahrady. Pùsobí však mohutnýma tìžkým dojmem. Nezapomeòte na vìtrací otvory.Zásobník z pletiva- mùžete si jej velice snadno vyrobit. Opticky je nejménì nápadný, ale pùsobí provizornì. Na jeho zhotovení vám staèí asi3 m pletiva (podle velikosti) s menšímioky, které se stoèí a na konci spojí. Je ideální na sbìr a rozklad listí (viz Listí, str. 9).Plastové zásobníkys vìtvemi), abyste zabezpeèili vìtránízespod a aby se pøípadnì mohla vázat pøebyteèná vlhkost. Na to potom navrstvìtedobøe promíchaný a dostateènì vlhkýmateriál na šíøku 100-120 cm, výšku 60100 cm a libovolnou délku. Pøi vrstvenívždy zaèínejte na okraji a opatrnì pokraèujte, aby kupa zùstala stabilní. Pokudnemùžete míchat hnìdé a zelené surovinya musíte materiál upravit hnojivem, vápnem nebo kamennou mouèkou, pøidávejtetyto pøísady zhruba po každé 15-20 cmsilné vrstvì.Kompsotovací kupa nesmí být pøíliš maláa pøedevším pøíliš nízká, protože pøi rozkladu se ještì sníží. Abyste pøedešli vymýváníživin a pøemoèení, chraòte kupu pøedvìtrem a deštìm kompostovací krytinou,vìtvemi jehliènatých stromù nebo speciální fólií, která propouští vzduch a ne vodu.- zde musíme dávat pozor, aby mìly antikorozní povrchovou úpravu, dostateènévìtrání a tepelnou izolaci. Pokud nemají,jsou velmi závislé na poèasí. Pocínovanézásobníky zpùsobují vysoký obsah cínuv kompostu, a proto se nedoporuèují.Na zhotovení zásobníku na kompost semùže použít i odpadový materiál jako desky, cihly, eternitové desky, staré palety,plechové i plastové sudy atd.Pravidlo: Dbejte na to, aby mìlkompost dostatek vzduchu, jinakmùže zapáchat.Stavba kupyExistují rùzné kompostovací metody. Nejrozšíøenìjší je kompostování na kompostovací kupì, nazývané také hromada(viz Hromada, str. 12). Na tìžkých, jílovitých pùdách pùdu pod kompostem nejprve zkypøete do hloubky 20 cm. Potomdno kompostovací kupy vysypte vrstvouhrubého materiálu (posekané døevo, listí- jsou vìtšinou uzavøené a umožòují kompostování i v malých prostorech (napøíkladna balkónì). Zpoèátku vám, pokud nejstezvyklí na uzavøené systémy, bude dìlatproblém dosáhnout regulovaného rozkladu. Málo vzduchu, malý prostor a malámožnost dostateèného zpracování jsouhlavními problémy, které mohou rozkladztìžovat. Vybírejte kompostéry svìtlejšíbarvy, pokud je zásobník tmavé barvyvystaven pøímému slunci, vzniká nebezpeèí vysušení materiálu.Výhodou plastových kompostérù je jejichdlouhá trvanlivost.1213

Rozklad surovin na kompostFaktory vlivua uhlík potøebné jako zdroj energie. Pøitomje v zásadì potøebný vyšší obsah uhlíkunež dusíku. Vhodný pomìr C : N je 35-30: 1. Pomìr je podobný jako u chleba sesýrem. Chléb pøedstavuje hnìdé suroviny(uhlíkaté - C) a máslo se sýrem zelené(dusíkaté suroviny - N).Pøi vyšším pomìru (nad 50 : 1), jako napø.u posekaného døeva (100-150 : 1), sespotøebuje pøíliš mnoho dusíku. Vznikákompost chudobný na živiny. Pokud je naopak nedostatek uhlíku (ménì než 15 : 1),napø. u pokosené trávy (10-15 : 1), dusíkse mìní na amoniak, který zpùsobujezápach. V obou pøípadech dochází k zpomalení rozkladu.Koneèný produkt stabilizovaný kompost by mìl mít pomìr C : N pøibližnì 25 : 1.V zahrádkáøské praxi se však pomìr C : Nve smìsi dá jen obtížnì vypoèítat a øídit.Dùležité je dobré promíchání hnìdýchsurovin (materiálù bohatých na dusík) sezelenými surovinami (materiály bohatýmina uhlík).Prùbìh rozkladu ovlivòují tyto faktory:vzduch, voda a obsah živin.Vzduch : vodaVoda je nezbytnou souèástí vìtšiny životních pochodù a ani kompostování se bezní neobejde. Když je však materiál nasycen vodou, nezùstává místo pro vzduch,který je také nezbytný pro kompostovacíproces. Aerobní mikroorganismy, kterézajiš ují rozklad, potøebují na pøežití, stejnì jako my, kyslík. Bez pøístupu kyslíkupøežívají pouze anaerobní organismy. Jejich pùsobením vzniká zapáchající a hnijícíhmota, která mùže nepøíznivì pùsobit narùst rostlin. Proto je nutné usilovat o rovnováhu mezi obsahem vody a vzduchu.Optimální obsah vody je 50-70 %, pøi nižších hodnotách se pùdní život utlumía zaènou se šíøit anaerobní organismykompost zapáchá. Pøi pokroèilejším rozkladu se dá optimální vlhkost zjistit jednoduchým zpùsobem: hrst kompostovacíhomateriálu se stiskne v ruce, pøièemž bymezi prsty mìlo vytéct jen nìkolik kapektekutiny. (Viz také èást Promoèení – vznikzápachu, str. 16).Pravidlo: Snažte se míchata zelené suroviny tak, abyodpovídal vaší svaèinì, kdypøedstavují hnìdé suroviny asuroviny zelené.Pravidlo: Udržujte kompost dostateènì vlhký. Mnoho vody zpùsobujezápach, nedostatek vody zastavíproces rozkladu.hnìdépomìrchlebyzbyteka voda. Po nahromadìní dobøe promíchaného materiálu a pøi dostatku vlhkostia kyslíku probíhá proces rozkladu v nížeuvedených fázích. Pøechody jsou plynuléa jednotlivé fáze se nedají pøesnì oddìlit.opouští kompostovací kupu. Vzniklý zralýkompost obsahuje dlouhodobì vázanéživiny a pøispívá k vylepšení pùdy. Humusové látky mu dávají tmavohnìdou barvu.Lehká a hrudkovitá struktura vypovídáo dokonèeném rozkladu.Fáze odbourávání (hygienizace)Kompostování za tepla (nad 50 C)Jeden až tøi týdny: èinností mikroorganismù probíhá rozklad v prvních dnechvelmi rychle. Teplota dosahuje až 70 C.Snadno rozložitelné látky, jako bílkovinya cukr, podporují rozmnožování bakterií.Èinností bakterií vzniká teplo. Rozkládanélátky se ukládají do tìlových bunìk bakterií. Po tøech až šesti týdnech tyto odbourávací bakterie odumírají a slouží dalším mikroorganismùm a houbám jako potrava.Teplota postupnì klesá.Kompostováním za tepla dochází k biochemické a technické dezinfekci. Semenaplevelù a choroboplodné zárodky se vìtšinou znièí. Pøi této hygienizaci nehrajedùležitou úlohu pouze tvorba velkého tepla, ale také baktérií a mikroorganismù,pøedevším produkty jejich látkové výmìny.Aby se dosáhla dostateèná teplota, mìl byse hromadit pøinejmenším 1 m3 kom-postunajednou. Uvolòování tepla nás tedypøesvìdèí o tom, že se proces kompostování dobøe rozebìhl, mikroorganismy se v tomto „horkém tempu“ pokusístrávit vše co v kompostu je, vèetnì semen plevelù a choroboplodných zárodkù, apøemìní to v kompost.Fáze pøestavbyTøetí až sedmý týden: tìžko stravitelnélátky (celulóza) se vstøebávají houbami.Mikrobiologická èinnost ustupuje. Teplotase pohybuje mezi 30-45 C (uhlík je už èásteènì rozložen, kompost postupnì klesá).Kompostování za studenaFáze výstavby (malí živoèichové)V domácí zahradì pøi samotném kompostování se nìkdy nasbírá jen málo materiálu najednou. To znamená „rostoucíkompost“, na který se postupnì vrstvímalé množství (èasto jen nìkolik litrù),nemùže vyvinout velké teplo, protože èinnost bakterií je nedostateèná, respektiveje objem ve kterém pracují tak malý, že senestaèí poøádnì zahøát. Pøi dostatku kyslíku a vlhkosti rozklad nakonec i tak nastane. Ošetøování takového kompostu seneliší od jiných. Pøi kompostování za studena však obvykle nedochází k dokonaléhygienizaci kompostu.Osmý až dvanáctý týden: nastupuje tvorbahumusových látek a hromadné rozmnožování malých živoèichù, jako jsou roztoèia chvostoskoci, kteøí brzdí rùst hub. Pøicházejí žížaly (Eisenia foetida), zodpovìdné za tvorbu stabilních hrudek a zvyšujícíobsah minerálních a organických èástí.Proces rozkladuPomìr C : N (uhlík : dusík)Fáze stabilizace a dozráváníMikroorganismy odbourávají živiny pøítomné v organickém materiálu. Tím se uvolòuje energie a kupa se zahøívá: vzniká kyslíkPro proces zmìny potøebují organismydusík, aby mohly produkovat bílkoviny14Pøechod do poslední fáze je plynulý. Tvorba humusu a mineralizace konèí. Žížaly15

Ztráta objemu a nutnost obracenítím vìtší ztráta vody. Proces se zastaví vestadiu hub (viz fáze pøestavby, str. 15).Když bílé plísòové houby získají pøevahu,kompost se vysuší. Tomu mùžete pøedejít,pokud kompostovací kupu zakryjete napøíklad posekanou trávou.Bìhem rozkladu ztrácí kompostovací kupaváhu a objem. Tyto ztráty jsou dost velké,pøièemž závisí na použitém materiálu.Napøíklad pøi vysokém podílu pokosenétrávy s vysokým obsahem vody je ztrátahmotnosti podstatnì vyšší než pøi kompostování zahradních od

Bio m má sekci pìstitelsko u s po dsekcí ko nopí, sekci spalo vání, ko mposto vání, bioplynu, mezinárodní sekci a sekci informaèní a poradenské støedisko. CZ Biom svou èinností na va zuje na evr opsko u aso cia ci pr o bio masu AEBIOM. CZ Biom vydává pro své èl